|
|
Možnosti léčby neléčitelné améby Naegleria fowleri
Veselý, Martin ; Mach, Jan (vedoucí práce) ; Arbon, Dominik (oponent)
Naegleria fowleri je volně žijící prvok, který má schopnost proniknout do těla dosud zdravého člověka a způsobovat zde meningoencefalitidu. Rychlý průběh, nepřiměřeně silná imunitní reakce a chybějící účinná léčiva jsou důvody, proč končí toto onemocnění téměř vždy fatálně. Vzhledem k relativní vzácnosti této choroby není pro farmaceutické firmy lukrativní vyvíjet zcela nový lék. Jedinou cestou, jak pátrat po účinných léčivech je testování těch, které již byly schváleny pro jiný účel. Klinické testy však kvůli nízké nemocnosti a rychlému průběhu nepřipadají v úvahu a výzkum v této oblasti je tak omezen na zvířecí model nemoci a hodnocení účinku léků proti samotnému patogenu in vitro. Současně používaná medikace zahrnuje léky, které jsou silně toxické nebo špatně pronikají do místa zánětu. V budoucnu by však mohla být proti N. fowleri uplatňována účinnější a šetrnější chemoterapie. Tato práce shrnuje poznatky o patogenní amébě, současně používaných léčivech a představuje nová, experimentálně vyzkoušená terapeutika.
|
|
|
Vliv predace amébami na evoluci virulence lidských patogenních mikroorganismů
Drncová, Eliška ; Šuťák, Róbert (vedoucí práce) ; Konupková, Anežka (oponent)
Améby působí jako jedni z hlavních regulátorů mikrobiálních společenstev, kde v důsledku jejich predace je vyvíjen selekční tlak pro vznik obranných mechanismů k dosažení rezistence. Tato adaptace umožňuje mikroorganismům náhodně infikovat lidský organismus a úspěšně se bránit složkám vrozené imunity, zejména makrofágům, které stejně jako améby jsou fagocytujícími buňkami. Projev virulence u oportunistických patogenů je způsoben konzervovanými drahami makrofágů sloužícím pro degradaci pohlceného materiálu, se kterými se mikroorganismus setkal již u améb. Díky této podobnosti lze využívat améby pro výzkum interakce mezi patogenem a jeho hostitelem, což zahrnuje i výzkum mechanismů virulence mnoha lidských mikrobiálních nákaz. Mezi nejpodrobněji zkoumané organismy, jejichž patogenita je výsledkem dlouhodobé interakce s amébami, patří bakterie Legionella pneumophila a mikroskopická houba Cryptococcus neoformans s velmi odlišnými strategiemi a projevy virulence. Porozumění evolučních souvislostí a výhod, které mikroorganismy získávají během interakce s amébami, nám podává informace o původů virulence oportunistických lidských patogenů.
|
|
|
Current view on phylogeny within the genus Flabellula Schaeffer, 1926 (Amoebozoa: Leptomyxida)
LISNEROVÁ, Martina
The present study deals with the molecular phylogeny of the genus Flabellula Schaeffer, 1926 that has been updated by determining SSU rRNA and actin gene sequences of 19 new strains. The descriptions of two novel species, F. schaefferi n. sp. and F. sawyeri n. sp., are provided based on the congruence of morphological data with SSU rRNA and actin gene sequence phylogenies, in-silico secondary structure prediction of the V2 region in the SSU rRNA, and by recognition of species-specific sequential motifs within this region.
|
|
|
Naegleria: od volně žijícího prvoka po mozek pojídajícího patogena
Matějková, Magdalena ; Mach, Jan (vedoucí práce) ; Marková, Lenka (oponent)
N. fowleri je po většinou volně žijícím améboflagelátem, který je při vhodné příležitosti schopen přejít k parazitickému způsobu života. V těchto případech vyvolává u savců primární amébovou meningoencefalitidu, onemocnění se závažným průběhem a obvykle fatálním koncem. Za neúspěšností léčby stojí jednak málo účinné léky s mnoha nežádoucími vedlejšími účinky, jednak neefektivní diagnostické metody. V rámci rodu Naegleria je N. fowleri jediným lidským patogenem. Dosavadní poznatky naznačují, že za patogenitu tohoto druhu jsou odpovědné jeho metabolické zvláštnosti a především jedinečná skladba proteinů, které tento prvok exprimuje. Mezi tyto proteiny se řadí vedle široké palety enzymů také proteiny podílející se na utváření specifických buněčných struktur, které se účastní procesů patogeneze. Právě tato specifika N. fowleri jsou zásadní pro vývoj účinnějších prostředků k potírání tohoto patogena. Tato bakalářská práce je soustředěna na srovnání N. fowleri s příbuznými druhy N. gruberi a N. lovaniensis s důrazem na odlišnosti N. fowleri od těchto nepatogenních druhů. Klíčová slova: Naegleria fowleri, primární amébová meningoencefalitida, imunitní odpověď, patogeneze, fakultativní parazitismus
|
|
| |
|
|
Replikační strategie nově objevených gigantických virů améb
Blaško, Michal ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Sýkora, Michal (oponent)
Gigantické viry jsou skupinou virů, jejichž genom je tvořen dvouvláknovou molekulou DNA. Vyznačují se tvorbou obrovských virových částic, jejichž velikost se pohybuje v rozmezí 150-1500 nm. Stejně tak i jejich genomy jsou obrovské a dosahují velikosti až 2,5 Mbp. Obrovské DNA viry se replikují buď v cytoplazmě, nebo využívají obou buněčných kompartmentů - jádra i cytoplazmy. Proto byly pojmenovány jako jaderno-cytoplazmatické viry (nucleocytoplasmic large DNA viruses, NCLDVs). V průběhu replikační cyklu indukují tvorbu virových továren, které zajišťují morfogenezi nových virionů. Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o vybraných zástupcích gigantických virů a popsat jejich replikační strategie. Dále budou diskutovány objevy učiněné ve spojitosti s touto skupinou virů. Díky objevu gigantických virů byly také identifikovány menší DNA viry, tzv. virofágy (viry virů), jež mají schopnost využívat infekce améby gigantickými viry pro realizaci své vlastní replikační strategie. U zástupců čeledi Mimiviridae byla popsána přítomnost úseku genů MIMIVIRE, který zajišťuje unikátní způsob imunitní ochrany virů před infekcí virofágem Zamilon. Klíčová slova: gigantické viry, Mimivirus, virofág, MIMIVIRE, améba
|
|
|
Evoluce anaerobních heteroloboseí
Pánek, Tomáš ; Čepička, Ivan (vedoucí práce) ; Oborník, Miroslav (oponent)
Heterolobosea jsou skupinou zahrnující převážně volně žijící měňavky, bičíkovce a améboflageláty s blízkým příbuzenským vztahem k euglenozoím a jakobidům (superskupina Excavata). Přinejmenším dvě linie heteroloboseí (Psalteriomonadidae a extrémně halofilní Pleurostomum) redukovaly mitochondrie a přizpůsobily se životu v prostředí s nedostatkem kyslíku. Navíc bylo v rámci aerobních rodů heteroloboseí popsáno několik druhů, o kterých se předpokládá, že jsou anaerobní. Doposud z nich nebyla získána sekvenční data, a proto jejich fylogenetická pozice zůstává neobjasněna. Cílem této práce je prozkoumat diverzitu a fylogenetickou pozici těchto a popřípadě i jiných, dosud neobjevených anaerobních heteroloboseí. Z mořského, sladkovodního a brakického prostředí bylo izolováno a kultivováno celkem 34 kmenů anaerobních bičíkovců, měňavek a améboflagelátů patřících mezi Heterolobosea. 33 z těchto izolátů patří mezi Psalteriomonadidae. Na základě fylogenetické analýzy jejich SSU rDNA a porovnáním jejich morfologie byly uvnitř skupiny Psalteriomonadidae identifikovány 2 nové rody a 3 nové druhy. Ukázalo se, že rod Percolomonas je polyfyletický. Morfologická podobnost několika nepříbuzných druhů, které do něj doposud byly řazeny, má zřejmě plesiomorfní charakter. Mořský izolát PC4AM je morfologicky unikátní a...
|
host ::
RSS.